služka

služka (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	služka	služky
Genitiv	služky	služek
Dativ	služce	služkám
Akkusativ	služku	služky
Vokativ	služko	služky
Lokativ	služce	služkách
Instrumental	služkou	služkami

Worttrennung:

služ·ka, Plural: služ·ky

Aussprache:

IPA: [ˈslʊʃka]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] weibliche Person, die zur Dienerschaft gehört; Dienerin, Dienstmädchen

Synonyme:

[1] služebná

Sinnverwandte Wörter:

[1] děvče

Männliche Wortformen:

[1] sluha

Beispiele:

[1]

Übersetzungen

 [1] weibliche Person, die zur Dienerschaft gehört

Deutsch: Dienerin f, Dienstmädchen f Englisch:

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „služka“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „služka“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „služka“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „služka“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „služka“