sklenička

sklenička (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	sklenička	skleničky
Genitiv	skleničky	skleniček
Dativ	skleničce	skleničkám
Akkusativ	skleničku	skleničky
Vokativ	skleničko	skleničky
Lokativ	skleničce	skleničkách
Instrumental	skleničkou	skleničkami

Worttrennung:

skle·nič·ka

Aussprache:

IPA: [ˈsklɛɲɪt͡ʃka]

Hörbeispiele:  sklenička ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Gefäß aus Glas zum Trinken: Gläschen, Glas

[2] expressiv: Vorgang des Austrinkens eines Glases: Gläschen, Glas

Synonyme:

[1] sklenka, sklínka

Vergrößerungsformen:

[1] sklenice

Oberbegriffe:

[1] nádoba

Unterbegriffe:

[1] panák, půllitr, šampuska, štamprle

Beispiele:

[1] Prosím, skleničku na víno.

Bitte, ein Weinglas.

[2] Dáme si ještě skleničku?

Trinken wir noch ein Gläschen?

Übersetzungen

 [1] Gefäß aus Glas zum Trinken: Gläschen, Glas

Deutsch: Gläschen n, Glas n

 [2] expressiv: Vorgang des Austrinkens eines Glases: Gläschen, Glas

Deutsch: Gläschen n, Glas n

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „sklenička“

[1, 2] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „sklenička“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „sklenička“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „sklenička“