příkaz

příkaz (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	příkaz	příkazy
Genitiv	příkazu	příkazů
Dativ	příkazu	příkazům
Akkusativ	příkaz	příkazy
Vokativ	příkaze	příkazy
Lokativ	příkaze příkazu	příkazech
Instrumental	příkazem	příkazy

Worttrennung:

pří·kaz

Aussprache:

IPA: [ˈpr̝̊iːkaz]

Hörbeispiele:  příkaz ^(Info)

Bedeutungen:

[1] autoritäre Aufforderung, deren Erfüllung erwartet wird; Auftrag, Anweisung, Befehl

[2] Informatik: Textnachricht, die eine Aktion im PC erfordert; Befehl, Anweisung

Synonyme:

[1] rozkaz, nařízení, povel

Beispiele:

[1] Příkazy vydává velitel, ostatní musejí poslouchat.

Der Kommandant gibt Anweisungen, die anderen müssen gehorchen.

[2] Změnit aktuální cestu lze na povelové řádce pomocí příkazu cd.

Der aktuelle Pfad lässt sich in der Befehlszeile mit dem Befehl cd ändern.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] platební příkaz — Zahlungsanweisung, převodní příkaz — Überweisungsauftrag

Wortbildungen:

příkazový, přikázat

Übersetzungen

 [1] autoritäre Aufforderung, deren Erfüllung erwartet wird; Auftrag, Anweisung, Befehl

Deutsch: Anweisung f, Befehl m, Auftrag m Englisch: command → en

 [2] Informatik: Textnachricht, die eine Aktion im PC erfordert; Befehl, Anweisung

Deutsch: Anweisung f, Befehl m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „příkaz“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „příkaz“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „příkaz“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „příkaz“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „příkaz“