obchodník

obchodník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	obchodník	obchodníci
Genitiv	obchodníka	obchodníků
Dativ	obchodníkovi obchodníku	obchodníkům
Akkusativ	obchodníka	obchodníky
Vokativ	obchodníku	obchodníci
Lokativ	obchodníkovi obchodníku	obchodnících
Instrumental	obchodníkem	obchodníky

Worttrennung:

ob·chod·ník

Aussprache:

IPA: [ˈɔpxɔdɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der ein Geschäft gewerbsmäßig betreibt; Händler, Kaufmann, Geschäftsmann

Synonyme:

[1] byznysmen, (veraltet) kupec, podnikatel

Weibliche Wortformen:

[1] obchodnice

Unterbegriffe:

[1] maloobchodník, velkoobchodník

Beispiele:

[1] Můj manžel je obchodník, ráno v osm odchází z domova a vrací se v jedenáct v noci.

Mein Mann ist Geschäftsmann, morgens um acht geht er von zu Hause weg und kommt um elf in der Nacht heim.

Wortfamilie:

obchod, obchodnický, obchodnice

Übersetzungen

 [1] jemand, der ein Geschäft gewerbsmäßig betreibt

Deutsch: Händler m, Kaufmann m, Geschäftsmann m Englisch: trader → en, merchant → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „obchodník“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „obchodník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „obchodník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „obchodník“