Flexion:moci

moci (Konjugation) (Tschechisch)

< moci

Indikativ způsob oznamovací							Imperativ způsob rozkazovací
Person	Präsens čas přítomný	Präteritum čas minulý				Futur čas budoucí
		Maskulinum		Femininum	Neutrum
		belebt	unbelebt
ich já	můžu, mohu	mohl jsem		mohla jsem	mohlo jsem	budu moct
du ty	můžeš	mohl jsi		mohla jsi	mohlo jsi	budeš moct	—
Sie Vy	můžete	mohl jste		mohla jste	mohlo jste	budete moct	—
er/sie/es on/ona/ono	může	mohl		mohla	mohlo	bude moct
wir my	můžeme, můžem	mohli jsme		mohly jsme	mohla jsme	budeme moct	—
ihr vy	můžete	mohli jste		mohly jste	mohla jste	budete moct	—
sie oni/ony/ona	můžou, mohou	mohli	mohly	mohly	mohla	budou moct
Konditional podmiňovací způsob
Person	Präsens čas přítomný				Präteritum čas minulý
	Maskulinum		Femininum	Neutrum	Maskulinum		Femininum	Neutrum
	belebt	unbelebt			belebt	unbelebt
ich já	mohl bych		mohla bych	mohlo bych	byl bych mohl		byla bych mohla	bylo bych mohlo
du ty	mohl bys		mohla bys	mohlo bys	byl bys mohl		byla bys mohla	bylo bys mohlo
Sie Vy	mohl byste		mohla byste	mohlo byste	byl byste mohl		byla byste mohla	bylo byste mohlo
er/sie/es on/ona/ono	mohl by		mohla by	mohlo by	byl by mohl		byla by mohla	bylo by mohlo
wir my	mohli bychom		mohly bychom	mohla bychom	byli bychom mohli		byly bychom mohly	byla bychom mohla
ihr vy	mohli byste		mohly byste	mohla byste	byli byste mohli		byly byste mohly	byla byste mohla
sie oni/ony/ona	mohli by	mohly by	mohly by	mohla by	byli by mohli	byly by mohly	byly by mohly	byla by mohla
Partizip příčestí
Numerus	Aktiv (Perfekt) činné (minulé)				Passiv trpné
	Maskulinum		Femininum	Neutrum	Maskulinum		Femininum	Neutrum
	belebt	unbelebt			belebt	unbelebt
Singular	mohl		mohla	mohlo	—	—	—	—
Plural	mohli	mohly	mohly	mohla	—	—	—	—
Transgressiv Präsens přechodník přítomný			Transgressiv Präteritum přechodník minulý
Numerus	Maskulinum	Femininum	Maskulinum	Femininum
Singular	moha	mohouc	—	—
Plural	mohouce		—
	Infinitiv	Verbaladjektiv zpřídavnělá příčestí		Verbalsubstantiv verbální substantivum
	moci, moct	—		—