časovat

časovat (Tschechisch)

Verb, imperfektiv, perfektiv

Aspekt
imperfektives Verb	perfektives Verb
časovat	časovat
Zeitform	Wortform
Präsens	1. Person Sg.	časuji, časuju
	2. Person Sg.	časuješ
	3. Person Sg.	časuje
	1. Person Pl.	časujeme
	2. Person Pl.	časujete
	3. Person Pl.	časují, časujou
Präteritum	m	časoval
	f	časovala
Partizip Perfekt		časoval
Partizip Passiv		časován
Imperativ Singular		časuj
Alle weiteren Formen: Flexion:časovat

Worttrennung:

ča·so·vat

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃasɔvat]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] einen bestimmten Zeitpunkt oder Zeitraum für etwas bestimmen; timen, zeitlich beschränken, zeitlich auslösen, zeitlich festlegen

Herkunft:

von tschechisch „čas“

Synonyme:

[1] načasovat

Beispiele:

[1] Výstavu záměrně časujete na prázdniny a dovolené?

Legen Sie die Ausstellung absichtlich in die Ferien- und Urlaubszeit?

Wortfamilie:

čas, časovaný, načasovat

Übersetzungen

 [1] einen bestimmten Zeitpunkt oder Zeitraum für etwas bestimmen

Deutsch: timen, zeitlich beschränken, zeitlich auslösen, zeitlich festlegen Englisch:

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „časovat“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „časovati“

[*] seznam - slovník: „časovat“

[*] centrum - slovník: „časovat“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „časovat“

[1] Akademický slovník současné češtiny - 2012–2021 Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.: „časovat“

Verb, imperfektiv

Aspekt
imperfektives Verb	perfektives Verb
časovat	—
Zeitform	Wortform
Präsens	1. Person Sg.	časuji, časuju
	2. Person Sg.	časuješ
	3. Person Sg.	časuje
	1. Person Pl.	časujeme
	2. Person Pl.	časujete
	3. Person Pl.	časují, časujou
Präteritum	m	časoval
	f	časovala
Partizip Perfekt		časoval
Partizip Passiv		časován
Imperativ Singular		časuj
Alle weiteren Formen: Flexion:časovat

Anmerkung zum Aspekt:

Dieses imperfektive, unvollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung noch nicht abgeschlossen ist, sich wiederholt oder gewöhnlich stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.

Worttrennung:

ča·so·vat

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃasɔvat]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Linguistik: die grammatischen Formen eines Verbs bilden; konjugieren, flektieren

Herkunft:

von tschechisch „čas“

Synonyme:

[1] konjugovat, načasovat, ohýbat

Beispiele:

[1] Musel jsem časovat sloveso v rozkazovacím způsobu přítomného času.

Ich musste das Verb im Imperativ Präsens konjugieren.

Wortfamilie:

čas, časování, pročasovat, vyčasovat

Übersetzungen

 [1] die grammatischen Formen eines Verbs bilden

Deutsch: konjugieren, flektieren Englisch: to conjugate → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „časovat“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „časovati“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „časovati“

[*] seznam - slovník: „časovat“

[*] centrum - slovník: „časovat“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „časovat“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „časovat“

[1] Akademický slovník současné češtiny - 2012–2021 Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.: „časovat“