časovat
časovat (Tschechisch)
Bearbeiten| Aspekt | ||
| imperfektives Verb | perfektives Verb | |
|---|---|---|
| časovat | časovat | |
| Zeitform | Wortform | |
| Präsens | 1. Person Sg. | časuji, časuju |
| 2. Person Sg. | časuješ | |
| 3. Person Sg. | časuje | |
| 1. Person Pl. | časujeme | |
| 2. Person Pl. | časujete | |
| 3. Person Pl. | časují, časujou | |
| Präteritum | m | časoval |
| f | časovala | |
| Partizip Perfekt | časoval | |
| Partizip Passiv | časován | |
| Imperativ Singular | časuj | |
| Alle weiteren Formen: Flexion:časovat | ||
Worttrennung:
- ča·so·vat
Aussprache:
- IPA: [ˈt͡ʃasɔvat]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] einen bestimmten Zeitpunkt oder Zeitraum für etwas bestimmen; timen, zeitlich beschränken, zeitlich auslösen, zeitlich festlegen
Herkunft:
- von tschechisch „čas“
Synonyme:
- [1] načasovat
Beispiele:
- [1] Výstavu záměrně časujete na prázdniny a dovolené?
- Legen Sie die Ausstellung absichtlich in die Ferien- und Urlaubszeit?
Wortfamilie:
Übersetzungen
Bearbeiten- [1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „časovat“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „časovati“
- [*] seznam - slovník: „časovat“
- [*] centrum - slovník: „časovat“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „časovat“
- [1] Akademický slovník současné češtiny - 2012–2021 Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.: „časovat“
| Aspekt | ||
| imperfektives Verb | perfektives Verb | |
|---|---|---|
| časovat | — | |
| Zeitform | Wortform | |
| Präsens | 1. Person Sg. | časuji, časuju |
| 2. Person Sg. | časuješ | |
| 3. Person Sg. | časuje | |
| 1. Person Pl. | časujeme | |
| 2. Person Pl. | časujete | |
| 3. Person Pl. | časují, časujou | |
| Präteritum | m | časoval |
| f | časovala | |
| Partizip Perfekt | časoval | |
| Partizip Passiv | časován | |
| Imperativ Singular | časuj | |
| Alle weiteren Formen: Flexion:časovat | ||
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses imperfektive, unvollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung noch nicht abgeschlossen ist, sich wiederholt oder gewöhnlich stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Worttrennung:
- ča·so·vat
Aussprache:
- IPA: [ˈt͡ʃasɔvat]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Linguistik: die grammatischen Formen eines Verbs bilden; konjugieren, flektieren
Herkunft:
- von tschechisch „čas“
Synonyme:
- [1] konjugovat, načasovat, ohýbat
Beispiele:
- [1] Musel jsem časovat sloveso v rozkazovacím způsobu přítomného času.
- Ich musste das Verb im Imperativ Präsens konjugieren.
Wortfamilie:
Übersetzungen
Bearbeiten [1] die grammatischen Formen eines Verbs bilden
- [1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „časovat“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „časovati“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „časovati“
- [*] seznam - slovník: „časovat“
- [*] centrum - slovník: „časovat“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „časovat“
- [1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „časovat“
- [1] Akademický slovník současné češtiny - 2012–2021 Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.: „časovat“