údolíčko

údolíčko (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	údolíčko	údolíčka
Genitiv	údolíčka	údolíček
Dativ	údolíčku	údolíčkům
Akkusativ	údolíčko	údolíčka
Vokativ	údolíčko	údolíčka
Lokativ	údolíčku	údolíčkách
Instrumental	údolíčkem	údolíčky

Worttrennung:

údo·líč·ko, Plural: údo·líč·ka

Aussprache:

IPA: [ˈuːdɔliːt͡ʃkɔ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] kleines Tal; Tälchen

Herkunft:

Diminutiv des Substantivs údolí ^→ cs

Beispiele:

[1] „Jakého to očekávání, jakého radování na Starém bělidle! Tak totiž nazýval lid osamělé stavení v rozkošném údolíčku, jež paní Proškové, babiččině to dceři, za byt vykázáno bylo.“ (Beispiel aus 1855)

Welche Erwartung nun, welche Freude auf der «Alten Bleiche»! So hieß nämlich das Haus, welches von allen abgesondert in einer reizenden Talsenke stand und Großmutters Tochter, der Frau Proschek, als Wohnung zugewiesen war.

Übersetzungen

 [1] kleines Tal; Tälchen

Deutsch: Tälchen n Englisch:

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „údolíčko“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „údolíčko“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „údolíčko“

Quellen: