vyšetřovatel

vyšetřovatel (Tschechisch)

	Singular	Plural
Nominativ	vyšetřovatel	vyšetřovatelé
Genitiv	vyšetřovatele	vyšetřovatelů
Dativ	vyšetřovatelovi vyšetřovateli	vyšetřovatelům
Akkusativ	vyšetřovatele	vyšetřovatele
Vokativ	vyšetřovateli	vyšetřovatelé
Lokativ	vyšetřovatelovi vyšetřovateli	vyšetřovatelích
Instrumental	vyšetřovatelem	vyšetřovateli

Worttrennung:

vy·še·t·řo·va·tel

Aussprache:

IPA: [ˈvɪʃɛtr̝̊ɔvatɛl]

Bedeutungen:

[1] Person, die einen Kriminalfall untersucht; Ermittler

Beispiele:

[1] O příčinách neštěstí, stejně jako o důvodech vysoké rychlosti, zatím vyšetřovatelé odmítají hovořit.

Die Ermittler weigern sich vorerst, über die Ursachen des Unglücks sowie über die Gründe der hohen Geschwindigkeit zu sprechen.

Wortfamilie:

[1] Person, die einen Kriminalfall untersucht; Ermittler

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „vyšetřovatel“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vyšetřovatel“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vyšetřovatel“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „vyšetřovatel“