spolužák

spolužák (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	spolužák	spolužáci
Genitiv	spolužáka	spolužáků
Dativ	spolužákovi spolužáku	spolužákům
Akkusativ	spolužáka	spolužáky
Vokativ	spolužáku	spolužáci
Lokativ	spolužákovi spolužáku	spolužácích
Instrumental	spolužákem	spolužáky

Worttrennung:

spo·lu·žák

Aussprache:

IPA: [ˈspɔlʊʒaːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] männliche Person, die dieselbe Klasse besucht(e) wie jemand anderer; Mitschüler, Kommilitone, Studienkollege, Schulkamerad

Weibliche Wortformen:

[1] spolužačka

Beispiele:

[1] Bylo jí šestnáct let a šla se spolužákem do kina.

Sie war sechzehn Jahre alt und ging mit ihrem Mitschüler ins Kino.

[1] Všechny holky říkají, že chodit se spolužákem je blbost!

Alle Mädels sagen, dass einen Mitschüler zu daten dumm ist!

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] spolužák ze základní / střední / vysoké školy; spolužák ze základky / obchodky / gymnázia (gymplu) / z vejšky

Wortbildungen:

[1] spolužákův

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Mitschüler m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „spolužák“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „spolužák“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „spolužák“