polosamohláska

polosamohláska (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	polosamohláska	polosamohlásky
Genitiv	polosamohlásky	polosamohlásek
Dativ	polosamohlásce	polosamohláskám
Akkusativ	polosamohlásku	polosamohlásky
Vokativ	polosamohlásko	polosamohlásky
Lokativ	polosamohlásce	polosamohláskách
Instrumental	polosamohláskou	polosamohláskami

Worttrennung:

po·lo·sa·mo·hlás·ka, po·lo·sa·mo·hlá·ska

Aussprache:

IPA: [ˈpɔlɔsamɔɦlaːska]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Linguistik: nicht silbentragender Laut: Halbvokal, Semivokal

Herkunft:

Zusammensetzung aus dem Präfix polo- und dem Substantiv samohláska

Synonyme:

[1] semivokál

Oberbegriffe:

[1] hláska

Beispiele:

[1] Ve francouzském slovu „radio“ je písmeno i polosamohláska.

Im französischen Wort „radio“ ist der Buchstabe i ein Halbvokal.

Übersetzungen

 [1] Linguistik: nicht silbentragender Laut: Halbvokal, Semivokal

Deutsch: Halbvokal m, Semivokal m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „polosamohláska“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „polosamohláska“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „polosamohláska“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „polosamohláska“

[1] is.muni.cz, Masaryk-Universität Brno: fonetika a fonologie