plukovník

plukovník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	plukovník	plukovníci
Genitiv	plukovníka	plukovníků
Dativ	plukovníkovi plukovníku	plukovníkům
Akkusativ	plukovníka	plukovníky
Vokativ	plukovníku	plukovníci
Lokativ	plukovníkovi plukovníku	plukovnících
Instrumental	plukovníkem	plukovníky

Worttrennung:

plu·kov·ník

Aussprache:

IPA: [ˈplʊkɔvɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Militär: Offiziersrang; Oberst

Beispiele:

[1] Plukovník ve výslužbě vystudoval vojenskou akademii v Brně.

Der Oberst im Ruhestand absolvierte die Militärakademie in Brünn.

Wortfamilie:

pluk, podplukovník, generálplukovník

Übersetzungen

 [1] Militär: Offiziersrang; Oberst

Deutsch: Oberst m Englisch: colonel → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „plukovník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „plukovník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „plukovník“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „plukovník“