lučištník

lučištník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	lučištník	lučištníci
Genitiv	lučištníka	lučištníků
Dativ	lučištníkovi lučištníku	lučištníkům
Akkusativ	lučištníka	lučištníky
Vokativ	lučištníku	lučištníci
Lokativ	lučištníkovi lučištníku	lučištnících
Instrumental	lučištníkem	lučištníky

Worttrennung:

lu·čišt·ník

Aussprache:

IPA: [lʊt͡ʃɪʃtɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] früher: Soldat/Jäger, der mit Pfeil und Bogen/Armbrust schießt; Bogenschütze, Armbrustschütze

Synonyme:

[1] lukostřelec

Weibliche Wortformen:

[1] lučištnice

Oberbegriffe:

[1] lovec, voják

Beispiele:

[1] Generál Haremheb proti Chetitům vytáhl pouze s jedním oddílem válečných vozů a dvěma tisíci lučištníků a kopiníků.

General Haremheb zog gegen die Hethiter mit nur einem Trupp Kriegswagen und zweitausend Bogenschützen und Speerkämpfern.

[1] U každé střílny na hradbách stál jeden lučištník s přilbou naraženou až na nos a s šípem připraveným na tětivě luku.

An jeder der Schießscharten in den Mauern stand ein Bogenschütze mit einem bis zur Nase hochgeschobenen Helm und einem Pfeil auf der Sehne.

[1] Jakmile se nepřátelské vojsko dostalo na dostřel, začali je lučištníci kosit jako žito.

Sobald die feindlichen Soldaten in Schussweite kamen, begannen die Bogenschützen sie niederzumähen.

Übersetzungen

 [1] früher: Soldat/Jager, der mit Pfeil und Bogen/Armbrust schießt

Deutsch: Bogenschütze m, Armbrustschütze m Englisch: archer → en, bowman → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „lučištník“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „lučištník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „lučištník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „lučištník“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „lučištník“