kolektiv

kolektiv (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	kolektiv	kolektivy
Genitiv	kolektivu	kolektivů
Dativ	kolektivu	kolektivům
Akkusativ	kolektiv	kolektivy
Vokativ	kolektive	kolektivy
Lokativ	kolektivu	kolektivech
Instrumental	kolektivem	kolektivy

Aussprache:

IPA: [ˈkɔlɛktɪf]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Gruppe von Personen, die wiederholt miteinander Kontakt haben; Kollektiv, Team

Synonyme:

[1] parta, společenství

Beispiele:

[1] „Rodiče menších dětí si zoufají. Sotva začal školní rok, předškoláci i školáci houfně smrkají a kašlou. A když se vyléčí, po návratu do kolektivu je nachlazení rychle zpátky.“

Eltern kleinerer Kinder sind verzweifelt. Kaum dass das Schuljahr begonnen hat, niesen und husten die Schulkinder und auch die Kindergartenkinder zuhauf. Und wenn sie gesund werden, kommt nach der Rückkehr in das Kollektiv die Verkühlung wieder.

Wortfamilie:

kolektivizace, kolektivizovaný, kolektivizovat, kolektivní

Übersetzungen

 [1] Gruppe von Personen, die wiederholt miteinander Kontakt haben

Deutsch: Kollektiv n, Team n Englisch: collective → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „kolektiv“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „kolektiv“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „kolektiv“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „kolektiv“

Quellen: