jiskra

jiskra (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	jiskra	jiskry
Genitiv	jiskry	jisker
Dativ	jiskře	jiskrám
Akkusativ	jiskru	jiskry
Vokativ	jiskro	jiskry
Lokativ	jiskře	jiskrách
Instrumental	jiskrou	jiskrami

Worttrennung:

jis·kra, jisk·ra Plural: jis·kry, jisk·ry

Aussprache:

IPA: [ˈjɪskra], Plural: [ˈjɪskrɪ]

Hörbeispiele: —, Plural: —

Bedeutungen:

[1] kleines, in der Luft verbrennendes, glühendes Teilchen; Funke

[2] ein Schimmer von etwas, das entsteht, erlischt oder erschaffen wird; Geist

Synonyme:

[1] záblesk, zablesknutí

[2] vzlet

Verkleinerungsformen:

[1] jiskérka, jiskřička

Beispiele:

[1] Seděli v zlaté záři ohně a dívali se, jak jiskry ze smolného jedlového dříví vylétají do noci.

Sie saßen im goldenen Schein des Feuers und sahen zu, wie die Funken vom pechdurchtränkten Tannenholz in die Nacht davonstieben.

[2] Včera přivezli lidskou trosku a každý by byl přísahal, že v ní není ani jiskra života.

Gestern brachten sie ein menschliches Wrack und jeder hätte geschworen, dass in ihm keine Lebensgeister mehr waren.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] elektrická jiskra — elektrischer Funke; srší jiskry — Funken sprühen; přeskočí jiskra — der Funke schlägt über

[2] jiskra umění — Kunstgeist

Wortbildungen:

jiskrový

Übersetzungen

 [1] kleines, in der Luft verbrennendes, glühendes Teilchen; Funke

Deutsch: Funke m Englisch: spark → en

 [2] ein Schimmer von etwas, das entsteht, erlischt oder erschaffen wird; Geist

Deutsch: Geist m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „jiskra“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „jiskra“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „jiskra“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „jiskra“

[1] centrum - slovník: „jiskra“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „jiskra“