důstojník

důstojník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	důstojník	důstojníci
Genitiv	důstojníka	důstojníků
Dativ	důstojníkovi důstojníku	důstojníkům
Akkusativ	důstojníka	důstojníky
Vokativ	důstojníku	důstojníci
Lokativ	důstojníkovi důstojníku	důstojnících
Instrumental	důstojníkem	důstojníky

Worttrennung:

dů·stoj·ník

Aussprache:

IPA: [ˈduːstɔjɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Vertreter, Träger eines militärischen/polizeilichen Rangs; Offizier

Beispiele:

[1] „Kamion jsme na místě uhasili a také odsáli vytékající naftu,“ řekl včera večer operační důstojník hasičů.

„Den LKW löschten wir an Ort und Stelle und saugten auch den ausfließenden Diesel ab“, sagte gestern Abend der Operationsoffizier der Feuerwehr.

Wortfamilie:

důstojníkův, důstojnice, důstojnický, poddůstojník

Übersetzungen

 [1] Vertreter, Träger eines militärischen/polizeilichen Rangs; Offizier

Deutsch: Offizier m Englisch: officer → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „důstojník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „důstojník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „důstojník“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „důstojník“