Singular Plural
Nominativ Rakovník
Genitiv Rakovníku
Rakovníka
Dativ Rakovníku
Akkusativ Rakovník
Vokativ Rakovníku
Lokativ Rakovníku
Rakovníce
Instrumental Rakovníkem

Aussprache:

IPA: [ˈrakɔvɲiːk]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Bezirksstadt in Mittelböhmen (Tschechien) in unmittelbarer Nachbarschaft des Landschaftsschutzparks Křivoklátsko, etwa 50 km westlich von Prag; Rakonitz, Rakonick

Beispiele:

[1] Od roku 1319 byl Rakovník komorním městem, ale příslušel ke královskému hradu Křivoklátu. Kolem roku 1450 se Rakovník stal samostatným královským městem.
Ab 1319 war Rakovník eine Kammerstadt, gehörte aber zur königlichen Burg Křivoklát. Um 1450 wurde Rakovník eine selbständige Königsstadt.
[1] V druhé polovině 19. století byl rozvoj Rakovníka zabržděn v souvislosti s tím, že jej kvůli liknavosti místního představenstva minula tehdy budovaná hlavní silnice z Prahy do Karlových Varů.
In der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts wurde die Entwicklung von Rakovník dadurch gebremst, dass die damals gebaute Hauptstraße von Prag nach Karlsbad wegen der Nachlässigkeit der Gemeindeverwaltung an ihm vorbeiführte.

Wortfamilie:

Rakovnicko, rakovnický, Rakovničan/Rakovničák, Rakovničanka/Rakovničačka

Übersetzungen

Bearbeiten
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „Rakovník
[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „Rakovník
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „Rakovník
[*] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „Rakovník