čeledník

čeledník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	čeledník	čeledníky
Genitiv	čeledníku	čeledníků
Dativ	čeledníku	čeledníkům
Akkusativ	čeledník	čeledníky
Vokativ	čeledníku	čeledníky
Lokativ	čeledníku	čelednících
Instrumental	čeledníkem	čeledníky

Worttrennung:

če·led·ník, Plural: če·led·ní·ky

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃɛlɛdɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] historisch, Landwirtschaft: Gesindestube

Synonyme:

[1] ratejna

Oberbegriffe:

[1] místnost

Beispiele:

[1] „Vyšli na dvůr, který byl úplně prázdný. Všechna čeleď se poděšeně ukryla v čeledníku a ve stodole.“

Sie gingen auf den Hof und dieser war völlig leer. Alle Knechte bekamen Angst und versteckten sich in der Gesindestube und im Kuhstall.

Übersetzungen

 [1] historisch, Landwirtschaft: Gesindestube

Deutsch: Gesindestube f Englisch:

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „čeledník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „čeledník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „čeledník“

Quellen: