hořčík

hořčík (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt

	Singular	Plural
Nominativ	hořčík	(hořčíky)
Genitiv	hořčíku	(hořčíků)
Dativ	hořčíku	(hořčíkům)
Akkusativ	hořčík	(hořčíky)
Vokativ	hořčíku	(hořčíky)
Lokativ	hořčíku	(hořčících)
Instrumental	hořčíkem	(hořčíky)

Anmerkung zum Plural:

Die Pluralformen kommen selten vor

Worttrennung:

hoř·čík

Aussprache:

IPA: [ˈɦɔr̝tʃiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] chemisches Element mit der Ordnungszahl 12, das zur Gruppe der Erdalkalimetalle gehört: Magnesium

Abkürzungen:

[1] Symbol: Mg

Synonyme:

[1] magnézium, magnezium

Oberbegriffe:

[1] kov, chemický prvek

Beispiele:

[1] Hořčík hoří na vzduchu jasným plamenem.

Magnesium brennt an der Luft mit heller Flamme.

Wortbildungen:

hořčíkový

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Magnesium n Englisch: Niederländisch: magnesium → nl n

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „hořčík“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „hořčík“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „hořčík“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „hořčík“

[1] centrum - slovník: „hořčík“